Razítko

Razítko je malé značkovací zařízení, vytvářející jednobarevné či vícebarevné otisky nebo plastické průtisky, i otisk takového zařízení. Razítko slouží jednak jako kancelářská pomůcka usnadňující vkládání opakujících se textů či obrázků nebo jiných grafických prvků do dokumentu, ale také ve funkci dřívějších pečetí k označení pravosti a autenticity listiny nebo k potvrzení a vyznačení úkonu, který je s otištěním razítka spojen. Nejčastěji se razítko otiskuje na papír. V přeneseném smyslu se termín užívá také pro digitální značku. Slovem razítko se také označuje i samotný otisk razítka, tedy razítkem otištěný obraz.

 

Úřední razítko

Úřední razítko je v českém zákoně č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky, legislativní zkratka pro razítko, na němž je vyznačen malý státní znak. Takové razítko má být kulaté, o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm, a státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení oprávněné osoby, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla. Používá-li oprávněná osoba více úředních razítek, musí tato razítka obsahovat i pořadová čísla. Otisk úředního razítka je jednobarevný, barvu razítka zákon nestanoví.

Osoby oprávněné užívat státní znak vyjmenovává § 2 téhož zákona; malý státní znak používají na rozhodnutích a jiných úředních aktech nebo na listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu své zákonem stanovené působnosti, tedy na veřejných listinách. Jiné osoby nesmí státní znak používat.

 

Razítka samosprávných celků

Pro razítko obce zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.) název „úřední razítko“ nezavádí a ponechává jej vyhrazený pro razítko s malým státním znakem, určené pro listiny vydávané v přenesené působnosti. Razítko obce, městského obvodu nebo městské části mohou podle § 111 odst. 5 a § 141 odst. 4 obec, městský obvod nebo městská část používat v případech, kdy není předepsáno použití úředního razítka s malým státním znakem. Razítko statutárního města, městského obvodu nebo městské části má uprostřed znak příslušného samosprávného celku a po obvodu razítka má jeho název. Tvar ani barva razítka nejsou zákonem stanoveny. Pro jiné obce než statutární města zákon podobu razítka obce nestanoví.

Podle § 70a zákona o krajích (č. 129/2000 Sb.) může kraj používat vlastní razítko, avšak podobu razítka zákon nestanoví. Rovněž však platí, že razítko kraje se používá pouze tehdy, nejde-li o výkon přenesené působnosti.

Podle § 15 odst. 5 zákona o hlavním městě Praze (č. 131/2000 Sb.) mohou hlavní město Praha a jeho městské části používat vlastní razítka. Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahy nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města nebo městské části. K otištění razítka nesmí být použita černá barva. Tvar razítka zákon výslovně nestanoví. Podle § 82 musí být všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti hlavního města Prahy opatřena razítkem s označením „Hlavní město Praha“ s malým znakem hlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Podle § 105 se všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti městské části opatří razítkem s označením „Městská část“ a názvem městské části, s malým znakem městské části, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Při výkonu přenesené působnosti musí být použito razítko s malým státním znakem.

 

Kulatá razítka

Ačkoliv se někdy úřednímu razítku říká zjednodušeně „kulaté razítko“, nic nebrání jiným osobám, aby používaly takové kulaté razítko, které státní znak neobsahuje – například firemní, poštovní, turistické atd.

Kulatý tvar je výslovně předepsaný pouze pro úřední razítko státního orgánu. Pro razítka obcí, krajů ani městských částí a městských obvodů v samostatné působnosti není kulatý tvar výslovně předepsán, avšak tradičně bývá dodržován. U hlavního města Prahy, statutárních měst a jejich částí lze vhodnost kulatosti razítka nepřímo odvozovat z požadavku, že po obvodu razítka má být uveden název subjektu.

 

Technické provedení

Vlastní pracovní část razítek tvoří gumové nebo polymerové štočky, na kterých je (nejčastěji leptáním - tvrzením polymeru, nověji gravírováním do gumy) umístěn text či jiné grafické prvky, avšak zrcadlově oproti požadovanému otisku. Štoček je připevněn k tělu razítka tvořícímu rukojeť, která umožňuje pevné uchopení razítka sevřenou dlaní.

Tradiční razítka měla dřevěnou rukojeť, nejčastěji vyrobenou z kvalitního dubového či smrkového dřeva, v současné době se častěji používají plasty, které jsou snadno omyvatelné v případné potřísnění razítkovací barvou, některá razítka mají i kovové tělo.

Externími potřebami ke klasickému razítku jsou polštářek a razítková barva.

 

Typy razítek

Z hlediska nastavitelnosti obsahu otisku lze razítka dělit na

• razítka se statickým obsahem (text, obrázek, případně orámování)
• razítka s proměnným ručně nastavitelným obsahem: typicky datové razítko (datumka) nebo číslovací razítko s oběžnými gumovými pásy
• razítka sestavitelná: štočky jednotlivých prvků (např. písmen) se vkládají do kolejniček po vzoru klasické tiskařské sazby. V České republice známé především z dětských písmenkových tiskárniček.
• razítka kombinující statický a proměnný obsah, typicky poštovní razítko s proměnným datem a časem
• paginovací – k průběžnému mechanickému automatickému číslování. Pagina = stránka
• elektronická – malé digitální tiskárny, tisknou text, aktuální datum a čas, číslo…
• razítkovací stroje, např. frankotypy, označovací strojky, odbavovací strojky, pokladní nebo počítací stroje atd.

Podle tvaru otisku lze razítka dělit na

• čtyřúhelníková
• kulatá
• eliptická
• jiných tvarů

Podle technologie tisku se razítka dělí na:

• klasická, využívající externí polštářek a nejčastěji dřevěnou rukojeť
• samobarvicí, s vestavěným polštářkem a mechanizmem pro samočinné otáčení textové desky. V klidu je textová deska otočena tak, že se dotýká polštářku, čímž se na ni nanese razítková barvapro další otisk. Vyměnitelný polštářek je obvykle vícevrstvý pro lepší kvalitu otisku a je napuštěn nevysychající razítkovou barvou. Samobarvicí princip využívají i paginovací razítka.
  • jednobarevná/vícebarevná
• předbarvená, jejichž textová deska je přímo napuštěna razítkovou barvou. Jejich slabinou je zejména nemožnost datového otisku a malá životnost.
• elektronická, využívající například ink-jet technologii
• slepotisková (reléfní), kdy papír je mechanicky prolisován. Tento typ nejlépe nahrazuje původní pečeť. Složitost výroby a trojrozměrný otisk zaručují vyšší ochranu takového dokumentu proti padělání. Někdy je slepotisk kombinován s barevným otiskem.

Výrobci

Mezi nejznámější výrobce razítek patří firma Trodat, která zaručuje nejvyšší kvalitu a spolehlivost.

 

Užití, podoba a obsah otisku

Razítka se používají například v těchto funkcích:

• jako prostá pomůcka k psaní opakovaného textu nebo vložení opakovaného obrázku
• jako obdoba či doplněk podpisu, zejména právnických osob nebo jejich složek: buď slouží jen jako usnadňující pomůcka (nahrazují opakované opisování), nebo zároveň i jako neoficiální autentizační prostředek
• úřední razítko jako autentizační prostředek pro veřejné listiny
• k rozlišovacímu označení výrobků nebo materiálu, například vyznačení druhu, šarže, data výroby či spotřeby atd. Kromě značení na papírových štítcích či plastovém obalu jsou razítkována například vejce na skořápce, dřevní kulatina v řezu atd.
• kromě rozlišení může razítko dokládat i provedení kontroly nebo uskutečnění určité fáze zpracování, přijetí nebo odeslání dokumentu atd. Speciálním případem je poštovní razítko.
• k potvrzení a vyznačení provedené kontroly: například razítko pasové kontroly, razítko průvodčího na jízdenku,
• k potvrzení přítomnosti na určitém místě, například turistická razítka na turisticky zajímavých místech, na stanovištích organizovaných hromadných turistických pochodů atd.
• ke znehodnocení jednorázově použitelné ceniny, poukázky atd., např. poštovní známky, jízdenky, kolkové známky atd., popřípadě ke znehodnocení vzorku (razítko Specimen).

Razítka podnikatelů a jiných neúředních osob nemají z právního hlediska žádný speciální význam. Obecně razítko nemá platnost podpisu, podnikatel není povinen razítko mít a používat a otisk razítka nemá explicitně žádnou právní váhu, byť jeho používání může mít praktický význam jakožto vžitý úzus. Občanský ani obchodní zákoník se o razítku vůbec nezmiňují, ačkoliv například podpisem se občanský zákoník zabývá, živnostenský zákoník se zabývá jen úředními razítky. Občanský zákoník pouze v souvislosti s písemnými právními úkony zmiňuje, že „podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé“. Existenci razítka právnické osoby předpokládá například správní řád v ustanovení § 21 odst. 4, podle něhož zásilku neurčenou do vlastních rukou může převzít ten, kdo potvrdí příjem razítkem adresáta-právnické osoby, avšak vzhledem k tomu, že totéž oprávnění má i široký okruh dalších fyzických osob, nelze tuto možnost brát jako povinnost ani jako omezení. Na formuláři daňového přiznání a dalších daňových formulářích je předtištěná kolonka „podpis a otisk razítka plátce“, ale v zákoně nemá požadavek otisku razítka žádnou oporu. Závazné je pouze použití předepsaného tiskopisu a vyplnění předepsaných údajů, přičemž otisk razítka není údaj.

Mezi základní a nejběžnější údaje na razítkách podniků patří název podnikatelského subjektu, jeho sídlo či adresa provozovny a identifikační číslo a DIČ. Dalšími užitečnými prvky mohou být telefonní číslo, e-mailová adresa, URL adresa webové prezentace, provozní hodiny, bankovní spojení, logo firmy, předmět činnosti firmy, pořadové číslo identifikující konkrétní razítko, název organizační složky nebo jméno či funkce pracovníka atd.

 

/zdroj: www.wikipedia.org